Masáže Plzeň

Ano, moje babička. Bohužel to byl její zdravotní stav. Krátce po jejích 70. narozeninách před jednou letní bouřkou dostala mrtvici. Už se nikdy nepostavila na nohy.

Dotyková terapie ji přinesla pocity blízkosti a sdílení obtíží. Masáže ji vždy alespoň na chvíli odreagovaly, prokrvily kůži a uvolnily svalstvo jednak ochablé, ale i zatěžované trvalým ležením. Babička zůstala na lůžku celých 10 let. Po celou dobu byla velmi pozitivní. Velmi mě podporovala a sháněla pro mě první klienty - rozumějte ošetřovatelky, které k nám docházely a pomáhaly s péčí o její pohodlí a zdraví.

Vždy jsem měla k masážím blízko a do té doby by mě ani nenapadlo masáž dělat jinak než jako bonus pro mé okolí. Chtěla jsem babičce pomoct. Odborně pomoct. Vedla k tomu cesta stát se masérem profesionálem. Přes studium masér - nižší zdravotník, jsem získala certifikát masér klasických technik a sportovní masér. Toto studium mi umožnilo pracovat jako samostatný masér, ale také masér v lékařských zařízeních.

Hned po ukončení studia jsem hledala zkušenosti. Místo, kde bych potkávala při masáži různorodé problémy, průřez věkem, sportovce i nesportovce, mnoho povolání, a to vše na jednom místě. Po zvážení kladných pohovorů ze západočeských lázní a hotelů, jsem se rozhodla pro mě blízké místo. Přijala jsem místo maséra pro hotely Srní a Šumava. V šumavských hotelech jsem působila dva a půl roku. Nejprve jsem měla na starost jen masáže. Později jsem vzala do péče celé wellness, kde byla hojně navštěvovaná suchá sauna a vířivka. Kdo nezažil neuvěří, jak kombinace silného prohřátí a masáže unavené svaly milují. Dodnes cílenou tepelnou terapii při konkrétních obtížích zařazuji. Šumava je pro mě srdeční záležitostí, okolí Srní mi nabídlo procházky, houbaření, ale i jízdu na koni. Pro zapojení celého těla při procházkách jsem se podílela na zařazení trekingových holí do hotelové půjčovny. Hole a hory jdou krásně dohromady. Dnes je chůze s nimi hojně zařazována i do sportovních pobytových balíčků po celé ČR. Opakovaně na sportovní víkendové akce jezdili i plzeňské skupiny cvičenců. Po jedné z těchto akcí mě oslovila jedna z účastnic, zda bych ji jako plzeňačka nemasírovala i doma. Je kadeřnice a naproti jejímu salonu se uvolnily prostory. Příležitosti jsem využila a otevřela si salon na Bolevci v ulici Alej Svobody. Do půl roku poté jsem otevřela prostory i v mém rodném domě v Plzni - Újezdě ul. Pod Rozhlednou 16.

Bolevec jsem opustila koncem září 2015. Krátce poté, v půli listopadu 2015, se mi narodila dcera. V červenci 2018 syn. Na dobu, kdy jsem masírovala a kolem stolu se batolily děti s klienty vzpomínáme rádi a s úsměvem. Ani nevěříme, že to tak uteklo. I proto si troufám říct, že při práci jsem zvyklá snad na cokoliv a vše se dá řešit a domluvit. Pokud sami nemáte hlídání, ať jste rodiče, babička, nebo jen vypomáháte kamarádce, zvládneme to spolu. Pomůže gauč a koutek s hračkami. Starším dětem případně prozradím i heslo na wifi! 🙂

Nedávno jsem se pohybovala v okolí UMO 1 na Bolevci. Šla jsem s dcerou do místí lékárny a potravin. Zastavili mě postupně tři lidé (čas obědové pauzy) a ptali se, jak se mám, jestli se vrátím se salonem na Alej Svobody. Zájem o můj život a o můj návrat mě moc zahřál na srdci. Dcera se mě pak ptala, kdo byli ti lidé. Odpověděla jsem jí, že moji klienti. Stále vás všechny, co jsem vás za celé mé působení potkala, považuji za mě blízké a velmi si vážím vztahu, který jsme spolu navázali a vybudovali.